Jak SEVER pracuje se školami v rámci komunitního aktivismu aneb program „Škola pro udržitelný život“
Základní informace o programu
Program Škola pro udržitelný život běží od roku 2004 a je jedním z nejdéle se rozvíjejících vzdělávacích programů v České republice.
Přestože prodělal řadu převážně technických změn, cíl a základní metodika programu zůstávají i nadále stejné.
Škola pro udržitelný život (ŠUŽ) je program, který pomáhá školám přispívat ke zlepšování životního prostředí a kvality života ve svém okolí. Prostřednictvím projektů žáci, učitelé a místní komunita podporují udržitelný rozvoj místa a žáci se tak učí důležitým dovednostem pro život.
S čím ŠUŽ pracuje?
V programu Škola pro udržitelný život dochází k propojení projektové výuky a místně zakotveného učení tak, že projektová výuka využívá místních témat (přírodních, kulturních, historických, ekonomických a sociopolitických souvislostí) jako jednotícího kontextu pro výuku. Veškeré aktivity směřují k vytvoření produktu přínosného pro místo.
Místně zakotvené učení (MZU)
= vzdělávání pro udržitelný život vázané na místo.
MZU má několik principů (více o MZU viz metodika programu ŠUŽ „Cesta labyrintem ŠUŽ“ ve složce „ke stažení„). Pro potřebu programu ŠUŽ jsme principy zjednodušili do 6 základních:
- Učení o místě – výuka vychází z místní situace – využívá místních přírodních a společenských souvislostí a témat jako kontextu pro mezipředmětovou výuku. Využívá kolegiální spolupráci a sdílení pedagogů k tomu, aby byla konkrétní látka ilustrována na tématech místa. Učení a jeho témata se tak stávají pro žáka relevantní, vidí souvislost s vlastním životem.
- Učení v místě, učení reálným světem – třídou nebo prostorem, kde se žák učí, není pouze budova školy. Učitel aktivně využívá pro výuku kontakt s reálným světem – mimo třídu, v terénu, parku, na školním dvoře, v obci a jejím okolí tak, aby žáci témata viděli na vlastní oči, mohli se jich reálně dotknout a zapojili do učení i další smysly.
- Partnerství s místní komunitou a organizacemi – pedagog nemusí být odborník na všechna témata v místě. Může na jejich výuce, ať už ve třídě nebo mimo ni, spolupracovat s komunitou – od místního lesníka, přes okrašlovací spolek po muzeum. Do vzdělávání dětí jsou tak zapojeni místní obyvatelé, odborníci a organizace. Zároveň, pokud má být řešený žákovský projekt udržitelný a má mít dlouhodobý dopad, nemůže být propojený pouze s místem, ale i s místními lidmi a subjekty. Když se do realizace projektu zapojí jako rovnocenní partneři, škole se tak podaří vytvořit dlouhodobá, vzájemně prospěšná partnerství.
- Práce s rolí pedagoga a žáka – proto, aby byl žák motivován pro celoživotní vzdělávání, je třeba dát mu prostor, předat určitou míru zodpovědnosti za vlastní výuku. Žák má během vyučování možnost rozhodovat a ovlivňovat průběh cesty labyrintem ŠUŽ a výběr témat, o kterých se bude učit. Role učitele je spíše průvodcovská, kdy vkládá v žáky důvěru, nastavuje jim hranice i pravidla. Důležitou součástí role učitele je orientace žáků v procesu učení a reflektování nabytých kompetencí.
- Pro místo – veškerá výuka směřuje k tomu, aby vznikl konkrétní výstup, který řeší problémy či potřeby místa. Žáci tak využijí své znalosti a dovednosti a pocítí, že jsou sami schopni pozitivně ovlivňovat své okolí (přesvědčení o vlastním vlivu), a jsou motivováni k aktivnímu přístupu a péči o svět, ve kterém žijí.
Projektová výuka
Projektová výuka nám dává možnost propojovat učení s reálným životem, zabývat se aktuálními otázkami a problémy, vytvářet přínosné věci. V projektové výuce jde o žákovský podnik, při kterém se děti učí systematicky řešit určitou potřebu nebo problém. Vytvoření smysluplného produktu je tím, co dává jejich práci na projektu význam. Znalosti a dovednosti, které při tom potřebují získat, se týkají právě tohoto produktu. Jsou to znalosti a dovednosti, které jsou pro dosažení cíle (vytvoření produktu) logicky potřebné a nezbytné. Zatímco u tematické výuky je řazení podtémat dáno rozvrhem a může být libovolné, u projektové výuky se jedná o logický, systematický sled činností. Projekt probíhá v delším časovém úseku (projektový den, týden, několik týdnů či měsíců v průběhu školního roku).
Součástí ŠUŽ jsou dva cykly projektové výuky:
Produktem prvního cyklu projektové výuky je vytvoření udržitelné „vize místa“ – žáci, na základě zmapování a hlubšího poznání místa, získají, vytřídí a interpretují informace o svém místě a navrhují „jaké místo by chtěli mít“ – kam by měla směřovat jeho budoucnost v horizontu cca 10 let. Následně vytipují několik záměrů (k řešení problémů či potřeb místa), kterými mohou sami přispět k naplnění „vize místa“.
Produktem druhého cyklu projektové výuky je realizace projektu užitečného pro místo – žáci se společně shodnou na jednom projektovém záměru, blíže prozkoumají jeho souvislosti (bádají), třídí potřebné informace, naplánují řešení a uskuteční je – vytvoří produkt, kterým přispějí k naplnění udržitelné „vize místa“.
