Na základní škole Winterslow máme „lesní pátky“, kde se děti učí v přírodě. Děláme to tak po celý rok, aby děti pochopily vliv ročních období na životní prostředí. Činnosti zahrnují sběr odpadu, mapování, stavění, ořezávání, umění a koláže, jakož i praktické dovednosti.
Hledačky udržitelnosti
Vytvořili jsme pro děti hledačku, díky které se dozví, jak v naší škole podporujeme principy udržitelnosti. Děti pomocí iPadů hledaly a skenovaly QR kódy. Kódy byly propojeny s informacemi o prostředí naší školy. Dalším krokem je rozšíření pátrání na místní komunitu Winterslow.
Děti ze školy Wigton Nursery a Infant School pracovaly na projektu rozvoje zahrady pro celou komunitu. Nejprve prozkoumali místní oblast a diskutovali o tom, kde by se chtěli rozvíjet, poté se děti po škole dobrovolně přihlásily do práce spolu se zaměstnanci na zvelebování zahrady. Zahrada se nachází mimo školní areál, ale je pro žáky snadno přístupná. Na zahradě se ještě pracuje.
Děti na fotce jsou hrdé na to, že mohou ukázat, jak spolupracovaly na rozšíření chodníku, protože se rozhodly, že chtějí, aby měl každý bezpečný přístup do zahrady. Nyní je stezka dostatečně široká pro bezbariérový přístup. Zahrada je malá část Phoenix Parku, který v poslední době zažil spoustu zajímavých změn, včetně vybudování jezírka a včelí zahrady s lučními květinami. Všechny části místní komunity pracovaly v různých oblastech parku, jako například pracovní skupina z místní továrny, či místní mládežnická skupina spolu s podporou městské rady.
Na zahradě našeho dědečka máme starý sad. Najdeme zde jabloně, švestky, ořešáky a hrušně. Ovoce z něj nám velmi chutná. Protože 21.10. byl Den starých odrůd jablek, šli jsme na naši zahradu a sbírali jablka z několika druhů jabloní pod stromy. Ve třídě jsme je pak zkoumali všemi smysly. Dozvěděli jsme se o nich různé informace. Napsali jsme list jabloni, napodobili růst od semínka až po dospělý plodící strom. Ochutnali jsme čerstvé i pečené jablečné plody. Ty čerstvé nám chutnaly víc. Pak jsme na zahradě vyráběli obrázky z jablek, hráli hry, zpívali a nakonec napodobovali žížalu v jablku. Tento den se opravdu vydařil. Pokusíte se o něco podobného na své zahradě?
Základní škola Oughterside v Cumbrii ve Velké Británii vytvořila hledačku kolem své vesnice. Nejprve zkoumali historii krajiny a zjistili, že velkou část tvoří rekultivovaná půda po starých uhelných dolech. Mnoho domů bylo původně postaveno pro horníky, kteří v nich bydleli, a hovořili se staršími lidmi ve vesnici, kteří si pamatovali, jak to tu dříve vypadalo. Zkoumali květiny, které rostou na okrajích a polích, a v rámci hledačky nakreslili květinového průvodce. Vytvořili mapy a napsali všechny indicie. Jako průvodce požádali o pomoc Králíka, protože zde na polích žije mnoho králíků, kteří si na květinách pochutnávají.
Po celé léto nechávali Hledačku venku, aby ji mohli prozkoumat místní lidé i návštěvníci. Komentář školy: "Při tvorbě jsme si užili spoustu zábavy a poučení! Děkujeme Jáchymovi, že nám ukázal, jak se dělá hledačka!"
Program Škola pro udržitelný život běží od roku 2004 a je jedním z nejdéle se rozvíjejících vzdělávacích programů v České republice. Přestože prodělal řadu převážně technických změn, cíl a základní metodika programu zůstávají i nadále stejné.
Škola pro udržitelný život (ŠUŽ) je program, který pomáhá školám přispívat ke zlepšování životního prostředí a kvality života ve svém okolí. Prostřednictvím projektů žáci, učitelé a místní komunita podporují udržitelný rozvoj místa a žáci se tak učí důležitým dovednostem pro život.
S čím ŠUŽ pracuje?
V programu Škola pro udržitelný život dochází k propojení projektové výuky a místně zakotveného učení tak, že projektová výuka využívá místních témat (přírodních, kulturních, historických, ekonomických a sociopolitických souvislostí) jako jednotícího kontextu pro výuku. Veškeré aktivity směřují k vytvoření produktu přínosného pro místo.
Místně zakotvené učení (MZU)
= vzdělávání pro udržitelný život vázané na místo.
MZU má několik principů (více o MZU viz metodika programu ŠUŽ "Cesta labyrintem ŠUŽ" ve složce "ke stažení"). Pro potřebu programu ŠUŽ jsme principy zjednodušili do 6 základních:
Učení o místě - výuka vychází z místní situace – využívá místních přírodních a společenských souvislostí a témat jako kontextu pro mezipředmětovou výuku. Využívá kolegiální spolupráci a sdílení pedagogů k tomu, aby byla konkrétní látka ilustrována na tématech místa. Učení a jeho témata se tak stávají pro žáka relevantní, vidí souvislost s vlastním životem.
Učení v místě, učení reálným světem - třídou nebo prostorem, kde se žák učí, není pouze budova školy. Učitel aktivně využívá pro výuku kontakt s reálným světem - mimo třídu, v terénu, parku, na školním dvoře, v obci a jejím okolí tak, aby žáci témata viděli na vlastní oči, mohli se jich reálně dotknout a zapojili do učení i další smysly.
Partnerství s místní komunitou a organizacemi - pedagog nemusí být odborník na všechna témata v místě. Může na jejich výuce, ať už ve třídě nebo mimo ni, spolupracovat s komunitou – od místního lesníka, přes okrašlovací spolek po muzeum. Do vzdělávání dětí jsou tak zapojeni místní obyvatelé, odborníci a organizace. Zároveň, pokud má být řešený žákovský projekt udržitelný a má mít dlouhodobý dopad, nemůže být propojený pouze s místem, ale i s místními lidmi a subjekty. Když se do realizace projektu zapojí jako rovnocenní partneři, škole se tak podaří vytvořit dlouhodobá, vzájemně prospěšná partnerství.
Práce s rolí pedagoga a žáka - proto, aby byl žák motivován pro celoživotní vzdělávání, je třeba dát mu prostor, předat určitou míru zodpovědnosti za vlastní výuku. Žák má během vyučování možnost rozhodovat a ovlivňovat průběh cesty labyrintem ŠUŽ a výběr témat, o kterých se bude učit. Role učitele je spíše průvodcovská, kdy vkládá v žáky důvěru, nastavuje jim hranice i pravidla. Důležitou součástí role učitele je orientace žáků v procesu učení a reflektování nabytých kompetencí.
Pro místo - veškerá výuka směřuje k tomu, aby vznikl konkrétní výstup, který řeší problémy či potřeby místa. Žáci tak využijí své znalosti a dovednosti a pocítí, že jsou sami schopni pozitivně ovlivňovat své okolí (přesvědčení o vlastním vlivu), a jsou motivováni k aktivnímu přístupu a péči o svět, ve kterém žijí.
Projektová výuka
Projektová výuka nám dává možnost propojovat učení s reálným životem, zabývat se aktuálními otázkami a problémy, vytvářet přínosné věci. V projektové výuce jde o žákovský podnik, při kterém se děti učí systematicky řešit určitou potřebu nebo problém. Vytvoření smysluplného produktu je tím, co dává jejich práci na projektu význam. Znalosti a dovednosti, které při tom potřebují získat, se týkají právě tohoto produktu. Jsou to znalosti a dovednosti, které jsou pro dosažení cíle (vytvoření produktu) logicky potřebné a nezbytné. Zatímco u tematické výuky je řazení podtémat dáno rozvrhem a může být libovolné, u projektové výuky se jedná o logický, systematický sled činností. Projekt probíhá v delším časovém úseku (projektový den, týden, několik týdnů či měsíců v průběhu školního roku).
Součástí ŠUŽ jsou dva cykly projektové výuky:
Produktem prvního cyklu projektové výuky je vytvoření udržitelné „vize místa“ – žáci, na základě zmapování a hlubšího poznání místa, získají, vytřídí a interpretují informace o svém místě a navrhují „jaké místo by chtěli mít“ – kam by měla směřovat jeho budoucnost v horizontu cca 10 let. Následně vytipují několik záměrů (k řešení problémů či potřeb místa), kterými mohou sami přispět k naplnění „vize místa“.
Produktem druhého cyklu projektové výuky je realizace projektu užitečného pro místo – žáci se společně shodnou na jednom projektovém záměru, blíže prozkoumají jeho souvislosti (bádají), třídí potřebné informace, naplánují řešení a uskuteční je – vytvoří produkt, kterým přispějí k naplnění udržitelné „vize místa“.
Na základní škole Winterslow jsme fantastické poznatky ze slovenské Sosny ihned využili a v rámci Týdne pohody jsme dětem nabídli zahradničení.
Existuje mnoho studií o tom, jak zahradničení může pozitivně ovlivnit fyzickou a duševní pohodu zahradníků. Rozvoj venkovních koníčků a interakce s přírodou může náš život jen zlepšit a našim dětem se to moc líbilo! Nejenže naše děti velmi dobře reagovaly na možnost nechat se obalit hlínou, ale mnohé z nich od té doby navštěvovaly tento prostor jako klidné místo k posezení a zamyšlení.
V létě 2021 si naše děti z KS2 po procházce po obci poznamenaly oblasti, které se jim v obci líbí, a oblasti, které by chtěly změnit.
Jedním z výsledků bylo, že na procházce viděly spoustu odpadků, které podle nich kazily okolí. Měli chuť s tím něco udělat a ve škole jsme zakoupili několik sběračů odpadků.
Po sběru odpadků v obou třídách KS2 děti vytvořily plakáty a měli jsme diskusi o tom, zda vše, co odhodíme, je odpadek. Některé děti se domnívaly, že odhazování pomerančové kůry apod. není považováno za odpadky. Později jsme to prozkoumali a vytvořili plakáty, které jsme rozmístili po vesnici a škole.
V tomto roce děti toužily po založení týdenního kroužku sběru odpadků, takže každý týden řešíme jiné oblasti ve vesnici. Děti sečetly odpadky, které jsme našli, a školní rada o tom napíše článek do vesnického zpravodaje.
V příštím pololetí sběr odpadků kvůli počasí přerušíme, ale na jaře budeme v kroužku pokračovat.
Dnes jsme se prošli po zahradě našeho dědečka a zkusili se na ni podívat jinak. Našli jsme více „srdečních“ míst, ale i takových, která v nás ten pocit nevyvolávala. Překvapilo nás, že tu nedávno někdo pálil odpad. A tak jsme toto místo označili krásným písmenem symbolizujícím život a jeho pomíjivost.
Contributors
Contributing schools
School 1
"Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipiscing elit."
School 2
"Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipiscing elit."
School 3
"Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipiscing elit."
